7 nástrojů, které používám ke kreativní práci

Když jsem zařizoval ateliér, měl jsem dvě střízlivá kritéria: nechtěl jsem megalomansky investovat statisíce do techniky, ale taky jsem nechtěl všechen ten dyzajn střílet od boku s pravěkými nástroji.

Měl jsem to o něco jednodušší (a levnější), protože nejsem žádný technologický geek, zbytečně se nešťourám v technických podrobnostech a nepotřebuju k práci hi-end nástroje.

A taky protože jsem nikdy nedělal na Applu.

Než teď po mně začnete házet kameny, přečtěte si, s čím a proč pracuju. Věřím, že hlavně začínajícím nebo pokročilým kreativcům, kteří nechtějí sáhnout vedle nebo mají omezenější rozpočet, tento článek pomůže.

 

1. Notebook – Acer Aspire V17 Nitro Black Edition

Na rovinu, kdybych seděl nonstop u jednoho stolu nebo měl svoje pracovní místečko doma, šel bych do pevného počítače. Ale protože mě baví snídaně v trávě, sem tam si připravím nějakou nabídku v kavárně a nejsem proti skicování na lavičce v lese, neobejdu se bez notebooku.

Vždyť jenom v ateliéru a jeho nejbližším okolí mám šest různých míst a koutů na práci, které střídám podle nálady.

Odjakživa používám notebooky od Aceru, nikdy s nimi nebyl problém a vždycky fungovaly, jak měly. Dokonce ani Windows a jejich čarodějné aktualizace mi do toho nehází vidle moc často.

Velkou předností je 17,6“ obrazovka. Svoji první sedmnáctku jsem si kdysi pořídil hlavně pro lepší herní zážitky, později jsem ji hodně ocenil při práci s grafikou. Větší plocha mi vyhovuje a nemám problém ani s větší váhou nebo přenášením ve fotobatohu.

Při výběru počítače si dobře rozmyslete, jak budete trávit pracovní čas. Pracujete-li u jednoho stolu, pořiďte si bez váhání pevný počítač. Postavíte si jej přesně podle svých požadavků a cenově výhodněji. Pokud ale rádi střídáte místa, u stolu děláte design, v obýváku na gauči kreslíte komiks a v kavárně píšete knížku, notebook vám otevře dveře.

Co bych udělal jinak: doba jde kupředu a notebook mi vždy vydržel pět let, než mi přestal výkonově stačit. Dnes bych pro grafiku nebo ilustrace doporučil minimálně 16 GB paměti (ideálně 32 GB), nešetřil bych na procesoru (6 jader a více) a nebál bych se grafické karty s pamětí minimálně 6 GB (ideálně 8 GB).

 

2. Grafický tablet – Wacom Intuos M a Wacom Intuos S Bluetooth

Pero mého prvního grafického tabletu nepřežilo pád ze skříně. Na internetu jsem tehdy marně sháněl nové, až jsem narazil na Wacom. V té době jsem jen těžko mohl najít lepší tablety na malování a myslím, že to platí pořád. I když konkurence už hodně dotahuje.

Wacom má obrovský výběr modelů, od těch za pár tisíc až po ty největší za desítky tisíc. Já používám dva; Wacom Intuos Pro M mám jako hlavní tablet, na kterém dělám 90 % všech ilustrací.

Jako druhý tablet mám Wacom Intuos S Bluetooth. Slouží mi jako záložní tablet pro případ, že by se s tím větším něco stalo a třeba jako naschvál těsně před deadlinem. Vyhovuje mi také na práci venku, kdy svými rozměry nepřekáží. Navíc je bezdrátový a vydrží malovat až patnáct hodin. Do fotobatohu se pak v pohodě vejde, takže na práci venku ideál.

Volte si rozměr grafického tabletu (bez obrazovky) podle svého rukopisu a velikosti monitoru. Máte při malování rozmáchlejší rukopis nebo monitor 24“ a výš? Bude se vám pravděpodobně pracovat lépe s velikostí M. Pokud máte drobnější tahy rukou a malovat budete třeba na menším Macu, možná vám bude stačit velikost S.

Co bych udělal jinak: hodně mě láká vyzkoušet tablety s obrazovkou a pokud je někdo zvyklý malovat na papíře, začátky s obrazovkou pro něj asi budou o dost jednodušší. Wacom má svůj Cintiq, kde mě láká Cintiq Pro 16 nebo 24. Ilustrátoři si také velmi často chválí práci na iPadu Pro, nebo Huion Kamvas, který hodně konkuruje Cintiqům cenou. Jednu dobu jsem pracoval s Huionem bez obrazovky (na konkrétní model už si bohužel nevzpomínám), a i když byl takový „plastovější“, rozvrzanější a měkčí, než můj tehdejší Intuos 4, nebylo to vůbec zlé.

 

Monitor – Dell 27“ U2717D UltraSharp

Monitor do ateliéru jsem vybíral delší dobu a byla to pro mě asi nejnáročnější volba. Nechtěl jsem do začátku podnikání investovat desítky tisíc do profesionálního Eiza, zároveň jsem chtěl větší druhý monitor k notebooku (do té doby jsem dělal na 24“ a to bylo málo). Barvy jsem řešil, ale protože pro většinu výstupů dělám kontrolní nátisky nebo ladím barvy podle vzorníků, nepotřeboval jsem maximálně perfektní podání barev.

Můj Dell má rozlišení „pouze“ QHD, tedy 2560×1440. Hodně jsem váhal mezi tímto rozlišením a 4K, nakonec jsem zvolil menší. Nechtěl jsem totiž z 1920×1080 přecházet rovnou na 4K, protože jsem předtím do pár takových monitorů koukal a nebylo to úplně ono. Ten přechod byl pro oko příliš nepřirozený.

Co bych udělal jinak: Můj Dell je po dvou letech naprosto vyhovující monitor, který jsem rád doporučil i svým kolegům. Do budoucna bych se ale nebál větší úhlopříčky s 4K rozlišením, případně nějakého ultraširokého monitoru.

 

Tvůrčí software – Adobe Creative Cloud

Zatímco hardware jsem vybíral většinou poměrně dlouho, u programů na tvorbu jsem měl jasno hned. S produkty od Adobe pracuji od střední školy a nikdy jsem neměl ani důvod, ani chuť se přeučovat na konkurenční Affinity nebo Corel. Nevýhodou může být pro někoho cena – dát nějakých 20 tisíc korun za předplatné na rok trochu zabolí – ale ve chvíli, kdy využívám jejich nástroje a zdroje každý den pro drtivou většinu práce, se mi tahle investice mnohonásobně vrací.

Ke své práci používám v základu „klasický“ designérský trojlístek:

• Adobe Illustrator na veškerou vektorovou grafiku, loga, vizuální identity, menší tiskoviny
• Adobe Photoshop na malování ilustrací, přípravu vizualizací a úpravu fotek
• Adobe InDesign na sazbu knih nebo jiných větších publikací

Na internetu se dají sehnat (legální!) kódy na licence Adobe Creative Cloud za mnohem menší částky, než jsou oficiální prodejní ceny (lze takto ušetřit na ročním předplatném klidně i 15 tisíc Kč). Vždy si ale ověřte zdroj, zda je prodejce oficiálním distributorem produktů Adobe a zda jsou kódy opravdu legální a zaručeně funkční. Vyplatí se kvůli tomu sledovat komunitu grafiků, ilustrátorů nebo kreativců obecně na sociálních sítích, kde se tyto akce často sdílejí.

Co bych udělal jinak: Pohrávám si s využitím širší palety nástrojů, především Adobe After Effects pro jednodušší animace, Adobe Premier pro videa a Adobe Lightroom pro přehlednější editaci fotek. Zatím jsem s jejich ovládáním na začátku, ale do budoucna bych se jim chtěl podívat pořádně na zoubek.

 

Fotovýbava – Canon EOS 600D

Když fotím na sedm let starou APSC zrcadlovku, připadám si trochu jako kdybych vylezl z jeskyně. Tenhle Canon jsem si kdysi dávno pořizoval jako vstupní foťák pro svoje fotopokusy, a to potom, co jsem bral ženě její 1000D neustále z ruky a nerad jsem ho vracel.

Po letech jsem zjistil, že nemůžu dělat všechno, a že i díky mé lehké sociální fobii ze mě svatební fotograf prostě nikdy nebude. Vrátil jsem se k ilustraci a fotku si nechal spíše jako svůj okrajový koníček. I proto jsem zatím neměl důvod zrcadlovku měnit a investovat do něčeho lepšího, ať mě to láká sebevíc.

Na focení používám nejčastěji tyto objektivy:

• Canon EF 50mm/1,8f – nikdy jsem nevěřil pevným ohniskům, dokud jsem nevyzkoušel tohohle drobečka. Od té doby na něj fotím 70 % fotek.
• Tamron 10-24/3,5-4f – tímhle širokáčem vyfotím zbylých 30 % a nejvíc mě baví na cestách, kdy toho chci do jedné fotky narvat co nejvíc.

Co bych udělal jinak: hodně sympatické mi jsou bezzrcadlovky od Sony, konkrétně modely A7. K tomu dva kvalitní světelné objektivy, jeden širší a jeden univerzálnější, a bude to bomba. Líbí se mi kompaktnost, menší váha a samozřejmě značně modernější technologie oproti mé současné výbavě.

 

Batoh – Lowepro Fastpack DV350 AW

Jak jsem zmínil na začátku, rád si práci tahám ven. Když nepotřebuji pro pohodlnou práci druhý monitor a zázemí ateliéru, balím to a mizím pryč. Sem tam si vezmu notebook na jedno odpoledne domů nebo se snažím často pracovat v přírodě, třeba na lavičce v lese nebo v kufru auta.

Vždycky si s sebou ale potřebuju vzít dost věcí. Notebook, nabíječku, myš, sluchátka, foťák, objektivy, stativ, poznámky, jídlo, vodu, kafe… A to všechno si potřebuju hodit na záda a rychle vyrazit. Výhodou fotobatohu je oddělená kapsa pro 17“ notebook a dost místa pro všechno ostatní.

Pokud vybíráte batoh na bezpečné přesuny techniky nebo práci venku, vždycky dbejte nejenom na prostor, ale i ergonomii, výztuhu zad a podobně. Vždyť s notebookem, příslušenstvím a fotovýbavou můžete mít na zádech klidně přes deset kilo! Hodit se může i integrovaná pláštěnka, když se od auta nebo domova vzdálíte trochu víc a nepodíváte se předtím na předpověď počasí 🙂

 

Sluchátka – Marshall Major III

Na volné noze jsem nepracoval odjakživa. Začínal jsem v klasické reklamce a díky tomu si teď o dost víc vážím klidu na práci ve vlastním ateliéru. Potřeboval jsem sluchátka, kterými toho málo pronikne dovnitř a do uší se mi dostane jenom to, co chci.

Atmosféra v ateliéru je pro mě dost důležitá. Někdy mám rád úplné ticho, jindy mě žene dopředu Metallica nebo Rammsteini, a někdy mě inspiruje třeba Beethoven nebo Wagner. Někdy si pustím hudbu do sluchátek a chytnu flow, někdy jí mám jako nenápadné pozadí v reproduktorech. Občas si nasadím jen sluchátka a nepustím si nic. Naučil jsem se ale s hudbou, jejím žánrem, rychlostí i hlasitostí, pracovat tak, aby vždy maximálně vyhovovala mojí aktuální náladě a povaze práce, kterou dělám.

Velmi dobře pomáhá k soustředění ambientní hudba nebo zvuky, jako jsou prostředí kavárny, déšť, praskání ohně v krbu, nebo třeba jízda vlakem. Zkuste to; existují na to aplikace jako Noisli, nebo je toho dost na Youtube. Je to příjemná změna oproti někdy už ohraným playlistům.

 

Člověk by nevěřil, kolik věcí potřebuje pro kreativní práci (nerazí-li pracovní minimalismus) a co všechno ovlivňuje jeho soustředění a výkon. Nástrojů a prostředků, které používám při práci, je ještě mnohem víc, o kterých se rozepisovat nebudu, nicméně doufám, že vám tento základní výčet alespoň trochu odkryl pozadí mé tvorby a třeba vám i pomohl s výběrem či rozhodováním.